čtvrtek 22. dubna 2010

Po starých pašeráckých stezkách


aneb návštěva protinožců...

Vyrazili jsme na sobotní výlet kousek za naše hranice, do Německa. Vlakem jsme dojeli do Hrádku na Nisou, kde jsem obdivovala už rozkvetlé stromy. Cesta směřovala nejprve ke Kristýně, kde jsme si při této příležitosti odlovili kešku, který by zaměřená na propisky(Oblast úniku propisovaček).

Pokračovali jsme po Česko-Německé hranici na neznámou "skalní vyhlídku" která se tyčí nad silnicí vedoucí z Luckendorfu do Zittau. Bylo krásně, sluníčko nám šajnilo o sto šest.

Dalším bodem naší cesty byla zřícenina hradu Karlsfried (Zbytky strážního a celního hradu (věže, paláce aj.) na kupecké cestě z Čech přes Žitavu do Lužice. Stavbu přikázal r. 1357 Karel IV. hrad poskytoval kupcům útulek i ochranný doprovod. Roku 1421 posilněná posádka ještě odolala obléhání husitů, ale v lednu 1424 jim slabé osazenstvo podlehlo a hrad byl vypálen).
Pak vyhlídka Fuchskanzel (Liščí kazatelna), ze které byl suprový výhled nejen na elektrárnu Turów, ale i na Popovku, Vítkov či Hrádek nad Nisou.
Naše cesta vedla zpátky do našich luhů a hájů a to k Tobiášově borovici (Pod ní se scházeli pašeráci z Polesí a Rynoltic, Odpočívali zde a připravovali cestu přes hranice.)

Cestou ke kameni Tří pánů jsme minuli Pekařův kříž, který na sebe váže malou
pověst.
(Připomíná, že, že ne vždy bylo v tomto kraji bezpečno a ne vždy se zde dalo bezstarostně procházet. Na tomto místě byl krutým způsobem zavražděn hrádecký pekař, který tudy šel do Jablonného nakoupit obilí. Vrahové nebohého zamordovali, oloupili o všechny peníze a jeho mrtvolu nechali ležet u cesty v lese, kde ji později objevili kolemjdoucí lidé. Na památku pak zde kdosi pověsil kříž s plechovým Kristem. Kříž několikrát spadl , ale vždy ho někdo opravil a tak zde dodnes připomíná dávnou tragedii.)

Na naší cestě jsme neminuli ani Třípanský kámen (Asi půl metru vysoký trojboký mezník, který od roku 1680 vyznačuje místo, kde se stýkaly hranice tří panství. Na bočních stranách mezníku najdeme vytesané znaky a iniciály jejich tehdejších majitelů: pětilistá růže s monogramem AMGZT patří majiteli Grabštejna Adamu Matyáši z Trautmannsdorfu, zkřížené ostrve s iniciálami FABG označují Františka Antonína Berku z Jablonného a na třetí straně s vytesaným letopočtem je erb s iniciálami Kryštofa Rudolfa Bredy, pána na Lemberku (CRFVB). Místu se říká U tří pánů a staré hranice panství se od něj rozbíhají k severu, jihu a východu.)
Teď už nás čekala jen poslední část cesty a to vyhlídka Havran (J
e asi
20 m vysoký pískovcový skalní ostroh nad jižním okrajem osady Polesí. Skalní útvar ve tvaru ptačí hlavy je mírně převislý a vyčnívá nad údolí ze zalesněného návrší, kterému se dříve říkalo Hüttichuv kopec (438 m). Kam jsme se dostali kolem páté hodiny odpolední, takže večerní sluníčko nám pěkně osvětlovalo okolní krajinu. Konec výletu jsme zakončili na chatičce kousek od Polesí, kde trávili víkend mamka s Ivanem.

Takže pokud byste se rádi vydali na tento výlet, tak ho mohu jen doporučit, pěkné výhledy, zajímavá místa, krajina a trochu se dozvíte i něco z historie okolí. Fotky zde.

1 komentář:

Hanka řekl(a)...

to je hotovej a podrobnej návod na výlet! krásný fotky i popis, muselo tam být skvěle.