PF 2009

Pomalu a jistě končí rok 2008 a já bych Vám ráda tímto popřála
vše nej do toho dalšího - ať je více barevnější než ten letošní!

Štědrovečerní stůl - příprava

Na Štědrý den jsem byla zaúkolována přípravou večerního stolu. Výběr barev byl zcela na mě a tak jsem vybrala mou oblíbenou, červenou. Aby nebylo jen červené, rozhodla jsem se ještě pro zlatou, myslím, že vhodná kombinace. Pár drobností jsem nakoupila den předem v papírnictví a něco jsem vytáhla ze svých zásob.

Pustila jsem se do výroby kroužků na ubrousky. Vytáhla jsem ze šuplíku červenou vlnitou lepenku, tavnou pistoli a pěnová (moosgummová) písmenka. Z lepenky jsem vystříhala proužky cca 2x13 cm. Poté jsem je k sobě slepila pistolí (stačí i obyčejný Herkules) a chvíli přidržela. Písmenka jsem vymáčkla z aršíku a opět pistolí přidělala k hotovému kroužku. No, a to je celé - jednoduché, rychlé a nenáročné. Nemusí být nutně použita lepenka, stačí barevný karton, korek a dozdobit můžete taky dle své libosti. Fotky z celého dne jsou k vidění u mě ve fotoalbu.

Za sněhem

Dlouho jsme nikam nevyrazili, a tak jsme minulou sobotu zavítali do Kryštofova Údolí k betlémům a orloji. Přesně v devět se spustil orloj, tak jsme se mohli pokochat tou krásou a něco i nafotit, dojem mi kazila akorát cedule s názvem "vysoké napětí" ale dalo se to překousnout. Naše kroky směřovali ale dále k Ještědu. Sněhu začalo pomalinku přibývat, takže jsme byli rádi, že ho zase vidíme:-) Po cestě jsem fotili lanovku, sníh a vše možné co přišlo pod foťák. Na vrcholek Ještědu jsme se ani neodvážili, byla docela mlha a do krajiny nebylo vidět, sem tam vykukovalo sluníčko. Cestou na Pláně se Kubík svezl na igelitce, pěkně mu to svištělo. Zalezli jsme do restaurace a ohřáli jsme se teplou gulášovkou a já pak horkými malinami:-) Když jsme vyráželi, venku už svítili sluníčko - jako na potvoru, když jsme měli namířeno domů. Do Hanychova jsme sešli klasickou cestou a tramvajkou jsme odfrčeli až skoro na konečnou v Liďákách. Více fotek je u mě a bude i u Kuby. Mějte všichni krásné Vánoce!

Vánoční přání

Co takhle -120°C ?

Není tomu dlouho, co jsem měla o víkendu výuku. Vše proběhlo srozumitelně, krátce, názorně a i s návštěvou. Do zimního semestru jsem si zapsala už svým názvem zajímavý předmět "Regenerace ve sportu" hned na úvodní hodině nám bylo řečeno, že se bude jednat pouze o blokovou výuku, tzn. jeden celý víkend. V sylabu předmětu bylo, že navštívíme různá regenerační zařízení, od masáží až po vířivky...ale bohužel tomu tak nebylo. Tak jsme se tedy sešli v sobotu ráno na Harcově v učebně, kde jsme dostali následují instrukce: "...do jedenácté proběhne výuka, pak budete mít pauzu na oběd a v 16:00 se sejdete v libereckém Kryocentru, kde půjdete všichni do Polárka.., no hustý, takže mi v zimě půjdeme ještě do větší zimy..." Dobrá tedy, kolem čtvrté jsme se všichni plus mínus sešli. Dostali jsme trochu informací do našich zápisníčků a odebrali jsme se převléknout do slušivých oblečků. Bílé krátké tílko, kraťasy a samosebou i pohožky, chlapi byli jen do půl těla. Komora se začla pomalu "vyhřívat" a tak mohli vyrazit první odvážlivci, vyfasovali jsme ještě před vchodem rukavičky, čelenky, roušky a botky. Konečně přišla řada na naši skupinku, byly jsme tam čtyři holky:-) V první komoře bylo pouhých -10°C ale pak rázem skok do - 60°C no a v poslední bylo zmíněných - 120°C - brr tam byla zima, celé dvě minuty jsme chodily o kolečka jak vězni, zpívaly jsme si,...gong rázem oznámil dvě minuty a my mohly vylézt do teplíčka. Rychle odstrojit rukavičky, čelenky, roušky a botky a hurá do tělocvičny se aspoň na 15 minut rozehřát. Byla to paráda, fakt super zážitky, vzpomínky. Škola nám samozřejmě místní pobyt uhradila (jen pro přestavu, pobyt v polárku vyjde cca na 350 Kč). Nebojte se a jděte do toho!!! Jinak ta, která na té fotce není vidět, jsem já:-) Zbytek fotek najdete u Verči.

Vůně perníčků

Konečně mám čas, trochu se podělit o vánoční atmosféru u nás doma. Po dlouholetém mlčení, jsem se rozhodla, že upeču perníčky. Mamka o nich nechtěla ani slyšet, prý, kdo to bude zdobit...(a tak jsem se ani nezmínila, že je udělám.)V neděli jsem si připravila těsto, které jsem nechala do pondělka odležet v lednici. A tak to mohlo konečně začít, válela jsem, vykrajovala, pekla, potírala a to všechno několikrát dokola - celkem asi šest plechů jsem upekla. Byla to fuška, hlavně to těsto rozválet - dokonce jsem měla i malý mozol na dlani:-) Když bylo upečeno, nechala jsem perníky do včerejšího večera odležet, aby se trochu rozkoukaly na to, co je čeká. Včera ve večerních hodinách jsem utřela bílkovou polevu, naplnila jsem jí do svoji "zdobičky" a pustila jsem se do toho. První linky nebyly moc valné, ale po chvíli jsem už válela jednu za druhou, moc mě to bavilo:-) Někdy kolem půl dvanácté jsem dozdobila poslední perníček. Na to, že jsme doma perníky už dloooooouho nedělali, celkem se mi vyvedly, co myslíte? Přeji všem krásný adventní čas.

Vánoční nálada v Drážďanech

Vyrazili jsme tam na první adventní víkend, tedy včera. V 7:45 by měl jet normálně přímý vlak, ale jelikož je na trase Liberec a Zittau výluka, nasedli jsme nejprve do autobusu a pak v Zittau normálně na krásný červený vláček DB. Cesta byla příjemná a ubíhala celkem rychle. Rozhodli jsme se vystoupit na Dresden - Mitte, bylo to blíže do historického centra. Nejprve jsme zavítali do areálu Zwingeru, vše jsme krásně zdokumentovali a prohlédli si to. Dále jsme pokračovali spíše na náměstí, cestou jsme míjeli Semperovu operu, Hofkirche, Labe, Knížecí průvod neboli Fürstenzug (Knížecí průvod je obrovská freska složená z kousků porcelánu na zdi drážďanského zámku v uličce Augustusstrasse), Frauenkirche, Brühlovu terasu - zde jsem neodolala a pořídila si modelkující fotku:-) Také jsme navštívili drážďanskou pevost, kde jsme si vše řádně prohlédli spolu s audiguidem, který jsme po prvním mluvení pověsili na krk a už jsme ho neposlouchali. Po prohlídce jsme pokračovali na vánoční trhy na náměstí Altmarkt, které byli už od čtvrtka v plném proudu po celém městě. Lidí tu bylo nespočetně mnoho, mačkali se, rozčilovali se, nakupovali po kilech Drážďanské štoly, měli mastné pusy od půlmetrového brávurstu, kolbížků a všeho možného. S Kubou jsme si vše prošli, pokochali se, najedli jsme se a skrz Pragger strasse jsme se vraceli na hlavní nádraží, kde nám v půl čtvrté odjížděl vlak zpět do Liberce. Den jsme si skvěle užili focením, jedením, procházkou a návštěvou zajímavých míst. Jinak cesta z Liberce do Drážďan nás oba vyšla tam i zpět na pouhých 230 Kč (SONE+DB), takže neváhejte a vyražte na vánoční oblhlídku. Všem hezkou neděli! Naši fotodokumentaci najdete na obvyklém místě:-)

Můj pracovní koutek

...aneb nahlédněte tam, kde trávím nejvíce času.

Rozhodla jsem se Vám trochu přiblížit mé pracovní zákoutí, kde trávím opravdu hóóóóóóódně času - píšu tu seminárky do školy, přepisuji si tu přednášky, stahuji a upravuji fotky, občas si i čtu, poslouchám hudbu, nebo jen tak brouzdám po stránkách internetu. Takové pracovní místečko musí i trochu vypadat, takže tu najdete spoustu svíček, svícnů, nějakých knížek, blbůstek, a samo sebou i aromalampu s nějakými těmi olejíčky.

Menší kalendář není také k zahození, občas do něj napíšu něco důležitého - je spíš pro potřeby svátků, převážně používám ten virtuální (googlovský). Miluju kytky v jakékoli podobě, proto tu mám dřevěné tulipánky, které mi dovezl táta od sousedů Poláků. Nesmím zapomenout na vánoční hvězdu, kterou jsem si koupila nedávno, ty Vánoce mi nedají spát. Když je chuť na něco sladkého, uzobávám své mini bonboníky, které jsou hned na dosah ruky. Vedle stolu mám i poličku na CDéčka, kde jich mám opravdu málo, ale aspoň ji z vrchu využívám na své drogistické zboží.Na stole nesmí chybět knížky ke studiu a taky k jiným lumpárnám, pak taky zvýrazňovače, pastelky, propisky - no, prostě všechny psací potřeby. Jednotlivé fotky jsou k vidění na rajčeti.

Ode mě je to zatím vše a děkuji za Vaši návštěvu mého pracovního koutku. Budu ráda, když se pochlubíte i svým. Pěkný den všem.

Pro barevnější Vánoce

Jak jsem již slíbila v předchozím příspěvku, tak přicházím s dalšími novými přáníčky- tentokrát jsou v barevnější podobě a každé je jiné - originální.

Malé ohlédnutí:

Z materiálu je převážně použit barevný karton, různé druhy stuh, korálků, pěnová guma, plsť, vlnitá lepenka a mé oblíbené mini kolíčky. Takže pokud máte dostatek času neváhejte a pusťte se do tvoření! Více o přáníčkách zde.

Přeji všem hezký zbytek sněhové neděle!

Vánoce, Vánoce přicházejí....

Ano, už je to tak. Ježíšek nám klepe skoro na dveře. Ve městě už visí vánoční výzdoba, někteří mají napečeno, někteří shánějí dárky - třeba jako já:-), ale najdou se i tací, kteří s potěšením tvoří zbožíčko s vánoční tématikou a atmosférou do svých virtuální výloh na Fleru(jsem asi závislák!:-) Jen nám ale stále chybí ten sníh, že?(Alespoň u nás v Liberci není) Při prohlížení vánočních dárečků, ozdůbek, přáníček, visaček, svíček a všeho dalšího na Fleru, jsem dostala obrovskou chuť se taky do něčeho pustit, zatím nebyl úplně čas, ale přeci jen jsem dala něco dohromady - přáníčka. Zatím je tu jen modrá kolekce, ale během několika dnů snad přibudou i ostatní barevní kamarádi.

Tady je malé nahlédnutí:

Přeji všem hezký zbytek večera a žádné bláznění před Vánoci - vždyť jsou to svátky klidu a pohody!

Ze Sýrie až k vodopádům Jedlové

Sice je to už týden, co jsme podnikli dvoudenní výlet, ale dnes vám o něm trochu povím. Vyrazili jsme v sobotu odpoledne autobusem jak jinak než do Bedřichova, samo sebou, že pršelo o sto šest:-) Klasickou cestou jsme se dokodrtali až na Tetřevky, kde nikdo momentálně nebyl, ale bylo zatopeno. Trochu jsme se usušili, převlékli a najedli. Mezitím dorazili ostatní, Karlos s Péťou a Tomáš s Mílou, které jsme potkali na Hřebínku v autě. A proč jsme to vůbec dnes přijeli? No, jelikož se tu konala velká diashow fotek od Karlose a Péti, byli od dubna až do října cestovat po Turecku a Sýrii na kolech - fotek bylo opravdu nespočetně a zážitků taky mnoho. To se sem nedá ani napsat, to byste museli slyšel a vidět:-) Na kolech se dopravili z dalekého Turecka až k nám domů do Liberce, najeli cca 11 tisíc kilometrů, slušné, že? Po tedy dlouhém vyprávění a prohlížení, jsme ulehli do postele a spali jsme až do rána. Vstávali jsme do celkem slunného dne, ale zima byla:-) Nasnídali jsme se, chlapci zakryli okapy a já s Péťou jsme trochu poklidily ve vnitř. My s Kubou jsme pak vyrazili vstříc novým zážitkům na vodopády Jedlová. Po cestě nám už naštěstí nepršelo, ale byla mlha. Pár lidí jsme minuli těsně před vodopády. Zde jsme strávili několik desítek minut, abychom to řádně zdokumentovali. Teď nás už čekala jen cesta do Josefova Dolu, kde jsme stihli vlak tak akorát. Celý víkend se nám pěkně vyvedl a nakonec i to počasí se umoudřilo:-) Fotky jsou opět u mě a u Kuby budou později.

Máte rádi pizzu?

Pokud ano, právě pro Vás je určeno toto čtení, a nebo se jen inspirujte či náhlédněte do mé kuchyně:-). Jedná se o jednoduchý receptík na mini pizzy, které jsem dělala tuto sobotu. Potřebujete 500g listového těsta, kečup, koření na pizzu (oregano), hladkou mouku na vál, jedno vejce na potření, šunku, eidam, papriky, rajčata a třeba ještě to, co máte rádi: olivky, žampióny, slaninku, ananas - prostě cokoli vás napadne a chutná Vám. Těsto si rozdělíte na půl a obě půlky vyválíte (jako na štrůdl) zvlášť. Každou potřete kečupem, okořeníte, pokladete oblíbenými surovinami a zabalíte do závinu a necháte trochu ztuhnout. Potom syrový závin nakrájíte na plátky a pokladete na pečící papír a rozkvedlaným vajíčkem potřete. Dáváme do vyhřáté trouby, pečeme cca 20 min tak na 180 stupňů. Brala jsem je s sebou na víkend a byly během 10 minut pryč:-)

Bižu

Má tvořivá nálada stále nepřestává (asi už nepřestane), sice vás nepřehlcuji denně novými výrobky, ale občas je to potřeba:-) Venku řádí pořádný podzim, ale za dveřmi je již skoro zima. Proto je náhrdelník v posledních zimních barvách, jeho nástupcem není sice další náhrdelník, ale přívěsek na kabelku, či klíče v zimních odstínech - zima se blíží:-)

Náhrdelník je opravdu jednoduchý, je to takový "uzlíkovníček", na který přidáváte postupně různé korálky a oddělujete je uzlíky. Stačí vám na to voskové šňůrky (ale musí být 3x tak delší, než bude samotný náhrdelník), různé druhy korálku a především fantazie. Náhrdelník jsem zakončovala postříbřeným zapínáním. No a přívěšek je zase vyroben z postříbřených komponentů jako jsou: řetízek, karabinka, ketlovací jehly, nýty. Je doplňěn různými druhy korálků, vážkou, kolíčky, perličkami. Vždy každou věc navléknete na nýt, či jehlu a přiděláte dle fantazie na řetízek - vlastně na tom není nic složitého, takže s chutí do toho!

Trojmezí

Ani tento uplynulý víkend jsme nestrávili doma, tentokrát to bylo u našich sousedů Němců v nedaleké Žitavě. Vyjeli jsme ráno náhradní autobusovou dopravou a v Hrádku jsme přestoupili na vlak do Žitavy. Vydali jsme se do města po jedné hlavní estrádě:-) Pokukovali jsme kolem sebe, jestli náhodou nezahlédneme Toom, sháněli jsme totiž likér Bols. Dostali jsme se až skoro k náměstí, kde jsme zahnuli do pravé uličky - a to byl můj osud, hned nalevo se tyčil krámeček přímo pro mě. Měli tu snad od všeho něco - korálky, různé druhy papírů, suché plody, dřevěné věcičky na dotvoření, šití, plsti, barvy, knížky, lepidla, štětce, vlnitou lepenku, stužky - prostě vše na co jsem si vzpomněla. Takže se sem chystám ještě před Vánoci - juchůůů! Když jsme asi po půl hodině vylezli z obchůdku, zavítali jsme opět do města. V krámečku s cukrovinkami jsme nakoupili čokoládky Ritersportky a vydali jsme se do místního Kauflandu omrknout likérek - a měli ho. Podél Nisy jsme se vraceli zpátky do Hrádku, přelezli jsme i most, který byl podle cedulí v dezolátním stavu:-) Nafotili jsme si Trojzemí ze všech tří stran a pokračovali jsme na autobus. Na náměstí jsme navštívili ještě restauraci, kde jsme trochu pojedli a pak jsme fičeli zpátky domů. Celý den bylo nádherně, teplíčko, sluníčko - prostě jak na jaře! A aby toho dnes nebylo málo, tak jsme večer navštívili náš liberecký swimingpůl:-) Pár foteček tady a tady.

Jarret & Traband

Nejen, že jsem zase od pátku o rok starší, ale také vzdělanější v oblasti hudby:-) Abych byla přesná, vyrazili jsme si s Kubou na menší koncertík Jarretů a Trabandů do expermentálního studia, konal se v pátek 31.10. od půl osmé. Dorazili jsme jen tak tak, těsně před půlou, takže bylo skoro obsazeno. Ještě postranní židličky byly volné, tak jsme usedli hned vepředu. Jako první na scénu přišli Trabandi - byl to obdivuhodný výkon, nové písně, semtam nějaký ten vtípek a příjemná atmosféra:-) Po 30 minutové přestávce na scénu naklusali Jarreti se známými i neznámými písněmi, s několika sólíčky...Koncert to byl opravdu povedný! Kolem jedenácté jsme s dobrou náladou odcházeli domů. Menší fotoreportáž naleznete u mně.

Prachovské skály

V předpovědi počasí to na neděli vypadalo celkem pěkně. Vyrazili jsme vstříc novým zážitkům, výletění a focení do Prachovských skal. Vlakem jsme se svezli do Libuně. Ještě v Hodkovicích bylo azůro...no a v Libuni už jen mlha, mlha a mlha. Cestu jsme započali modrou značkou, která nás dovedla až na rozcestí Hvozdec, zde jsme pořídili fotečky krásných růžových kvítků. Odbočili jsme na zelenou a pokračovali k nedalké zřícenině Pařez, kde jsme si udělali i společnou fotku a trochu pojedli. Už nám zbývalo jen pár kroků ke vstupu do skalního města, zaplatili jsme vstupné a už jsme mířili kolem skal do Císařské chodby, na vyhlídku Míru, Českého ráje, Rumcajsovu, Hakenovu. Na to, jaké bylo počasí tak tu lidí chodilo celkem hodně. Čas nám pomalu ubýval. Vraceli jsme se zpět po Masarykově cestě, kolem Jinolickým rybníkům až do Jinolic na vlak. Počasí se umoudřilo, až když jsme měli namířeno zpět. Fotodokumentaci naleznete tady a později snad i u Kuby.

Přívěšky, náhrdelníky - prostě cetky

Byl pozdní večer, včerejší den...vzala jsem do ruky opět korálky, ale tentokrát jsem myslela na halloweenskou barvu, tzn. oranžovou. Tak jsem zkusila navléct pár korálků na drátek a vytvořit mé oblíbené srdéčko, které potěší snad každého. Náhrdelník je také v oranžové barvě, kterou doplňuje má oblíbená - červená, výraznějším se zde stává zelený korálek, který celý náhrdelník ukončuje. Přívěšek, ve kterém se ale oranžová barva nenachází, je sladěn do podzimních barev - hnědé, žluté, zelené. Doplňuje je jej šnečí ulita a pár spadaných lístků. Podzim nám tu hraje ve skvělých barvách, tak se těšte na další přírustky z mé tvořivé dílničky.

Cesta do středu Země

Už dlouho jsem nepřinesla žádný příspěvek z mé filmotéky, ale nezoufejte. Včera jsme shlédli kultovní snímek Journey to the Center of the Earth, tedy Cesta do středu Země. V kinech se budete moci setkat i s 3D filmem, který bude určitě ještě zajímavější než normál, klidně bych na něj vyrazila do Prahy:-) Hlavním hrdinou je Brendan Fraser, kterého jsme mimo jiné mohli vidět v Mumii, Smlouva s ďáblem, Král džungle a v mnoha dalších snímcích. Celý film je natočen na motivy Julesa Verna, Cesta do středu Země.

Vizionářský vědec Trevor Anderson, jeho synovec Sean a jejich krásná místní průvodkyně Hannah v průběhu vědecké výpravy na Islandu nečekaně uvíznou v jeskyni, ze které je jediným možným únikem pronikat hlouběji a hlouběji do hlubin Země. Během cesty světem, který lidský zrak nikdy předtím nespatřil, se trojice setká tváři v tvář se surrealistickými a nepředstavitelnými postavami, včetně obrovských létajících piraní, světélkujících ptáků a hrozivých dinosaurů z dob dávno minulých. Členové skupiny brzy zjistí, že kolem nich narůstá sopečná aktivita a že musejí nalézt cestu zpět na Zemi dříve, než bude pozdě.

Film jsme shlédli jedním dechem, pobavili jsme, a celých 135 minut uběhlo jako voda, další z mnoha filmů, který stojí za to vidět:-) Přeji všem hezký zbytek neděle!

Chtěl jsem si jen trochu odpočinout...

...mrtvý muž v ruce svíral tužku, kterou napsal na kousek papíru svůj poslední vzkaz světu: "Chtěl jsem si jen trochu odpočinout." Citace z knihy Miroslava Nevrlého, Kniha o Jizerských horách.

S Kubou jsme se k tomuto těžko nalezitelnému Bokově pomníčku včera vydali, oba již po několikáté:-) Vyrazili jsme tedy od elektrárny v Rudolfově, šli jsme po neznačené cestě na rozcestí Pod Javorovým vrchem, kde jsem odbočili po modré směrem na Závory. Kousek za rozcestníkem jsem odbočili, dle návodu, doprava do lesní cestě. Po ní jsme chvíli pokračovali a hned za potůčkem jsme se vydali do mírného svahu směrem na seskupení skal Krabice. Vyšli jsme na menší pasece, takže jsme pokračovali dále po vyšlapané pěšině kamsi nahoru. Usoudili jsme, že jsme už asi celkem daleko a že bychom se měli spíš vracet, ale tentokrát jsme to vzali přes skalky, popadané stromy, sem tam nějkou tu mokřinu. Narazili jsme na větší seskupení skal a tak jsme ho pořádně prohledali a hle - našli jsme ho -jupíííí! Měli jsme oba radost, protože se nám to každému z nás předtím nepodařilo (má družina si jistě vzpomíná:-)) Zapsali jsme se do "místní knížečky"jen tak mimochodem, před týdnem zde byla Kubova mamka s Ivanem. Vše jsme řádně zdokumentovali a vydali jsme se zpátky do Liberce. Celý den bylo ideální počasí na focení, a na náš krátký, ale o to úspěšnější výlet!

Barevný podzim

Venku to vypadá krásně! Co strom, to každý jiná barva. Všude samá žlutá, hnědá, červená, oranžová prostě pastva pro oči. Na zemi kaštany, někdy i dýně, sem tam nějaké houby, barevné listí, na keříkách zase šípky, na stromech jeřabiny a na obloze draci - tož tohle je podzim v Liberci jak malovaný. Při včerejší procházce s Kubou, Dorinkou a svým novým kamarádem jsem nafotila takovou menší fotoreportáž o podzimu, který hýbe Libercem a jeho blízkého okolí. Samozřejmě nemůžu vynechat i naši podzimní výzdobu, která zdobí náš domov. Přeji všem krásné podzimní dny. Třeba i má podzimní dekorace bude pro měkoho inspirací:-)

Dárková "Sášulka"

Tak jsem se včera zase vyblbla na dárku pro Kubu, měl narozky, nebylo to vůbec v plánu:-) Zabalila jsem krabičku s bonbóny jako bonbón, pak taky ještě tu s čokoládou. Na hlavu jsem nalepila pohyblivá očka, domalovala, pusu, nos, řasy a obočí. Přilepila jsem ji k tělu oboustrannou páskou, domalovala jsem knoflíčky a jako ruce jsem přilepila dřevěné kolíčky, do kterých jsem vložila po dvou stovkách:-) No, a takhle "Sášula" vypadala včera:-)

Víkend v Ádru

Minulý víkend jsme s partou kamarádů vyrazili na víkend do Adršpachu, moc jsem se tam těšila, páč jsem tam byla zatím jen jedenkrát:-) Po páté hodině páteční jsme vyrazili malým prdítkem Ticem směr Zdoňov, cesta proběhla bez sebemenšího trápení, na Dorinku zabral kinedril, takže byl pokoj:-) Na chajdu jsem dorazili kolem půl osmé. Vybalili jsme si věci, navečeřeli jsme se a celkem brzo jsme zalehli, abychom na zítřejší výlet do skal byli čilí. Ráno na nás krásně svítilo sluníčko, takže jsme byli všichni plni elánu a na výlet jsme se těšili:-) Kolem půl desáté jsme vyrazili do Ádru, kde jsme zaběhli hned do první hospody a naobědvali se, abychom se nehrnuli s místními davy do skal - a že jich bylo! Pak už následovala pěkná odpolední procházka kolem Cukrové homole, Dvojčat v zavinovačce, Pána a paní starostové, Milenců, Lvice, Malého a Velkého vodopádu...cesta končila opět v Adršpachu, ale u rybníka. Po návratu jsme naplnili naše hladové žaludky a vrhli jsme se na pinkání si volejbalovým míčem, občas se povedly pěkné kousky. Večer jsme trávili u ohýnku, kde se pekly nejrůznější dobroty. Jak bylo víc a víc hodin, začínala být pěkná kosa, a tak jsme se odebrali do chajdy ke společenské hře Kamionem po Evropě - náramně jsme se bavili, s Kubou jsme byli třetí:-) Po hajan jsme zalezli někdy kolem půl druhé. Ráno se nikomu nechtělo vstávat, ale přeci jen jsme vyrazili na kratší výlet do Broumovek. Do Liberce jsme dorazili kolem půl sedmé večer. Celý víkend byl slunečný a příjemně strávený:-) Fotky naleznete u mě, Kuby a později snad i u Vény.

Vzpomínka na léto

S sebou k moři jsem táhla i část své tvořivé dílničky:-)Nebylo toho mnoho, pár korálků, provázků, komponentů, papírů, pastelek... V jedno chladné odpoledne, kdy nebyla chuť na nic jiného, jsem k tomu sedla a začala tvořit. Navlékala jsem, uzlíkovala, stříhala. Pod rukou mi vznikly tyto dva kousky, tedy spíše sada - náhrdelník s náušnicemi. Oba jsou v různých odstínech modré spolu s bílou barvou, tvoří tak jakousi vzpomínku na teplé dny u moře. V hlavě se mi zrodilo více nápadů, ale nebylo času je zrealizovat - takže se o to pokusím v několika následujících týdnech, a pak se s Vámi o ně podělím.

Poslední letní radovánky

Minulý týden jsme spolu s GFXŠ a našimi dvěma kamarády, Nikčou a Fílou, vyrazili na týdenní pobyt do Chorvatska, přesněji do malebného městečka Mali Lošinj. Cesta autobusem celkem ušla, ale chlapci se na sedačku vešli jen tak tak - málo místa na nohy i tak jsme to nakonec vše zvládli. Počasí tu vypadalo přívětivě, i teplíčko bylo, ale to se rázem následujících dní změnilo. Docela se ochladilo, foukal skoro den co den vítr, ale sluníčko naštěstí také vylezlo, takže se dalo bez problémů vykoupat a i opalovat... jen já přijela bílá:-) S Kubou jsme neměli v plánu se jen válet u moře, ale trochu aktivněji si to tady užít. Vyrazili jsme tedy na kola, pěšmo na jedno z vyšších kopců - Svatý Ivan, na ostrov Cres - přímo do města Cres, také na vrcholek Monte Baston, který se tyčil nad kempem. Občas, když bylo teda zrovna teplo, jsme si slezli k vodě a trochu prozkoumali dno a vyvalily si šunky na pláži:-) Týden to byl opravdu povedený, plný zážitků, fotek, přírody, cestování, odpočinku...určitě bych se sem vrátila.

Pudinkový štrůdl

Malý report z mého pečení, třeba někoho inspiruji :-)

V mražáku se mi převalovalo jedno listové těsto a tak jsem ho dala rozmrazit, popravdě pak v lednici leželo další dva dny:-) Přemýšlela jsem, co nového upéct - klasický štrůdl se mi nechtěl dělat, ani šátečky... na recepty.cz jsem našla ideální receptík. Potřebujete 1 listové těsto, velký balíček piškotů, 5 středních jablek, 5 lžic cukru, 3 vanilkové pudinky, 1 litr mléka a 1 vejce. Postup je následující: Listové těsto si rozdělíte na dvě půlky, obě půlky vyválíme, 1. plát dáme na plech a pokryjeme ho celý piškoty (ještě než jsem dala piškoty, použila jsem zbytek marmelády, co byl v lednici). Dle návodu uvaříme všechny 3 pudinky v mléce - bude trochu hustší, než normálně a zalejeme jím piškoty. Na vrch nakaldeme postoruhaná jablka a vše přikryjeme 2. půlkou vyváleného těsta. Vršek pomažeme rozkvedlaným vejcem a dáme na 45 minut péct, asi tak na 180 stupňů. Takže určo vyzkoušejte, je fakt vynikající!

Sobě pro radost

V pátek a včera jsem si našla čas, abych si konečně udělala něco pro sebe - vždy je to vždy jen pro někoho nebo rovnou na Fler:-) Vinutky se mi hodily, sice ne mnoho, ale přeci jen:-) Vyštrachala jsem voskovanou šňůrku, modrou a žlutou. Inspirována na Fleru jsem zkusila "uzlíkový styl." Odstříhla jsem si tedy celkem dlouhý kus, ale na náhrdelník mi to nestačilo, a tak se musím spokojit s náramkem na nohu. Používala jsem barevné dřevěné korálky, modré vinutky se stříbrem a různé plastové korálky s ornamenty.

Na náhrdelník jsem použila růžovou a žlutou šňůrku. Z minula jsem byla jsem poučena, musím si vzít větší kus...na jeden náhrdelník je docela velká spotřeba provázku, obzvlášť, když ho doplňují uzlíky. Opět nechyběly vinutky, růžové a žluté dřevěné korálky, perličky a "kovové" ornamentové korálky. Oba výtvory jsou doplněny šroubovacím zapínáním. Zjistila jsem, že musím ještě doladit zakončování a taky zapínání - nějak jsem nevěděla, jak na to:-) Přeji hezký zbytek volné neděle.

Vinutky

Ve středu se mi poštěstilo, že jsem dostala spousty vinutek, ale je v nich jeden problém, jsou to všechno "zmetky" takže jsou buď naštípnuté, prasklé, nebo na nich něco chybí. Jsou to různé tvary a barvy. Všechny jsou fakt krásné i když s vadou, ale já teď stále přemýšlím co s nimi vytvořit. Brzy se těšte:-) Tak tedy aspoň malé nahlédnutí pod pokličku do mé "kuchyňky."

Korálky trochu jinak

Včera při prohlížení bytových dekorací na Fleru, jsem dostala takový jednoduchý nápad. Vytáhla jsem čajové svíčky, všechny skleněné korálky a tavnou pistoli. Vždy jsem si vybrala nějakou barvu korálků a tu jsem pak "zvlněně" lepila pistolkou ke kalíšku od svíčky. Myslím, že jako dekorace do bytu určitě poslouží, není totiž třeba kalíšek vyhazovat, stačí vyměnit jen svíčku. Těchto pět svíček mi netrvalo ani půl hodiny:-) tak to zkuste!

Neckyáda

Na víkend hlásili meteorologové pěkné počasí a tak jsme neváhali někam vyrazit. V libereckém infocentru jsem si nechala vytisknout "Přehled akcí na víkend" a hned jsem se dala do čtení, kde a kdy se co koná. S Kubou nás zaujal II. ročník Bedřichovské Neckyády a tak jsme v sobotu vyrazili. Udělali jsme si takovou menší procházku kolem Černé Nisy, kolem nás projíždělo spoustu cyklistů a sem tam si vyskytl i nějaký ten pěšák jako my:-) Počasí nám přálo, bylo nádherně, sluníčko hřálo a větřík místy pofukoval. Kolem druhé hodiny odpolední jsme dorazili na Dolinu, kde se toto klání uskutečnilo. Plavidel moc nebylo (cca 8), ale o zábavu bylo postaráno. Soutěžilo se o nejrychlejší plavidlo ve třech kategoriích - děti, dospělí a smíšení. Vyskytla se tu plavidla s názvy Rambo, Dlouhý, Široký, Bystrozraký, Plavčíci, Miminka...ovšem mezi mým favoritem bylo plavidlo Perníková chaloupka, které nemělo chybu! Vše probíhalo v pořádku, nebyli žádní potopení ani nešťastní:-) Sobotní večer jsme si ještě zpříjemnili divadelní pohádkou pod širým nebem, Alibaba a 40 loupežníků, kterou hrálo naše Naivní divadlo z Liberce v rámci "Letního setkávání s divadlem". Byla to "Málem orientální tragikomedie pro velmi mnoho maňásků" Musím říct, že se nám sobotní den krásně vydařil. Veškerou fotodokumentaci naleznete zde.

Barevné věcičky

Prázdniny se pomalu blíží k závěru a tak tvořím co to jde. Sice teď jsou to převážně jen náušnice, ale dnes jsem dostala i k minipřáníčkům, která jsem měla v plánu už delší dobu, stačilo si na půl hodiny sednout a stříhat, lepit, děrovat a výsledek vidíte sami:-) Ještě nesmím zapomenout na náušnice Duhovky, které jsem dělala včera. Vznikly z malých zbytečků pěnové gumy, které se mi neustále kupily v krabičce, a tak stačilo nastříhat do požadovaného tvaru a navléct na nýtky a přidělat háčky. Z obojího mám radost, tak snad se to bude i někomu líbit:-) Užívejte si zbytek prázdnin!