Koncem října jsme po dlouhé době odjeli někam dál, než jen 100 Km od Liberce. Rozuměj, Jonáš ty delší cesty autem moc nedával, tak jsem se trochu děsila i téhle cesty. Ale věřím, že čím bude větší, tím to bude snazší, alespoň doufám.
Táta měl zamluvenou dřevěnici v Liptovském Milukáši, měli jet jen sami s Alexem, tak se nás ptal, zda nechceme taky jet. Tož nakonec to klaplo a my vyrazili. Byli jsme tu od soboty do středy. Pokud by někoho zajímalo ubytování, tak to byla přesně tahle Liptovská drevenica. Můžu doporučit všemi deseti. Moc milá a ochotná paní majitelka. Ubytování s malou herničkou pro děti. Venku za poplatek koupací sud, zahrada s pár dětskými hračkami a tím nejhuňatějším samoyedem:-)
Program jsme plánovali až na místě. V neděli bylo krásně, takže jsme vyrazili na Chopok. Ten nápad mělo asi milion dalších lidí...ale dalo se to čekat. Jeli jsme lanovkou. Nejprve pomalou sedačkou - pak až jsme pochopili proč. Mezi sedačkou a kabinkou na Chopok byla spojovačka takovým nadzemním vláčkem pro "pár" lidí. Proto i sedačka jela krokem, aby vláček stihl odbavovat cestující, ale nestíhal...nechtělo se nám čekat tak hodinovou frontu a ještě na sluníčku. Tak jsme si dali sjezdovku pěkně kolmo nahoru.
Za dvacet minut jsme byli u kabinky. Jinak cesta to pro kočárky není vhodná, měli jsme nosítko. Zpáteční jízdenka vyšla na 20 Euro/os s kartou GoPass, kterou doporučuji zařídit předem na netu a pak si jí vyzvednout. Nečekáte tak nekonečnou frontu.
Cestou zpět jsme se ještě prošli na nedaleké Vrbické pleso.
Pondělnímu výletu moc počasí nepřálo, ale rozhodli jsme se vydat zubačkou ze Štrby na Štrbské pleso a obejít si ho. Byla mlha a mrholilo, ale i tak bylo docela dost lidí a počasí je neodradilo. Odpoledne jsme si pak udělali procházku po Liptovském Mikuláši a zašli si kafíčko. (I výběrovou kávu v Mikuláši najdete: Aurelica coffee, Dvojka, Karma coffee)
V úterý jsme se rozhodli, že se mrkneme kolem lázeňského městečka Lúčky. Já si dala v Kalemanech koupel v travertinovém jezírku, které mělo 30° stupňů. A sama! ale to bylo tak dvacet minut a pak se nahrnulo spoustu lidí.
Poodjeli jsme nahoru do Lúček, kde Jonáš neplánovaně usnul v kočárku a tak jsme si v klidu dali kafe a zákusek v místním lázeňském rezortu. Prošli jsme se i k vodopádu. Cestou zpět jsme se ještě zastavili u Bešeňovských travetínů.
Odpoledne jsme jeli ještě omrknout do Litovského Jána další koupací jezírko, Jánska kaďa. Tohle bylo poněkud hezčí, ale o dost studenější, pouze 16-23°stupňů.
Večery jsme trávili pak už v dřevěnici s krbovek:-)
Ve středu jsme vyrazili domů, bylo to moc fajn, zase odjet někam a vylézt z toho domácího stereotypu, kterého mám za poslední rok a půl ažaž. Tak doufám, že Vám bude pár tipů užitečných. Klidně se ptejte do komentářů, kde ráda odpovím.