Před Vánoci jsme, jako každoročně zavítali do Dolomit na předvánoční lyžovačku. Počasí a lyžování bylo parádní. Žádní lidé, na sjezdovkách dostatek sněhu, Čechů málo - co více si přát.
Pak následovaly předsilvestovské běžky - tentokrát i rodinně s Michalem, mamkou a na kousek i s Kubou. V Jizerkách bylo opravdu pohádkově a to do slova!
Silvestr jsme, skoro už tradičně, oslavili v Adršpachu.
...a teď už se pěkně v teple usaďte a vychutnávejte si zimu.
Černá Nisa - Jizerky
Kdesi v Adšpachu...
Černá Nisa - linie
Nová Louka - Mrazíkova práce
Zimní květinky
Passo Gardena - Itálie, Dolomity
Masiv Sella Ronda, Itále, Dolomity
expozice 4,5 minuty:)
Kostelík v Colfoscu, Itálie
Večerní západ slunce, Dolomity - Itálie
Já na konec:)
Více fotek ze zimních radovánek
Návěje na okně v koupelně
Letošní prázdniny jsem začala už koncem května...jen co jsem si započetla poslední zápočet ve škole, mohlo se vyrazit. A kam že vůbec? S Kubíkem jsme to naplánovali do Švédska, konkrétně oblast za polárním kruhem, Norrbotten. Na cestu jsme potřebovali cca 18 dní. Na sever jsme se dopravili autobusem od Student Agency a úplně nahoru jsme využili služeb letecké společnosti Norwegian. V plánu bylo projít částečný úsek Královské cesty, jenže v průběhu jsme narazili na několik problémů...byl sníh a místy v celku dost, a tudíž v částech cesty, které vedli přes vodu, nejezdil vůbec přívoz...znamenalo to překopání trasy. Na Kebnekaise, nejvyšší horu Švédska, jsme se tedy ani nepokoušeli vylézt:)
V Kiruně dokupujeme zbytek zásob a opět vyrážíme vlakem do zastávky Abisko, tentokrát ale míříme jiným směrem, k Norsku, přes vrchol Nuolja - náš první kopec:) Cesta nám také přinesla nástrahy, a to opět sníh. Procházíme si tedy železniční cestu a to až do Riksgränsen. Vede podél železnice, kde je spousty informačních tabulí o její stavbě, historii, atd. Další část trasy započínáme opět v Abisku, už po třetí. První úsek cesty je stejný, ale od Abiskojaure pokračujeme po druhém břehu řeky až k Alesjaure a přes údolí Vistas do Nikkaluokty, kde nastupujeme na autobus a míříme do Kiruny a poté letadlem zpět do Sotckholmu.
I přesto, že vodu jsme měli ze všech stran nelitujeme naší dovolené, bylo to krásných 18 dní v divoké přírodě, kde jsme potkali spousty sobů, jednoho losa, měli jsme celý den a noc světlo, komáři nebyli žádní a turistů jen pár? Co víc si přát:) takže sever Švédka jedině doporučuji, rádi se sem určitě vrátíme.
...byla mrazivá, sněhová. Vydali jsme se v sobotu po obědě vlakem do Bílého Potoka a pak jsme přesedlali na autobus na Smědavu. Udělali jsme dobře, nevím jak bych se bořila ve sněžnicích do toho kopce:) Bylo nádherně, spousty lyžařů a mraky sněhu...při cestě na po Nebeském žebříku se ale počasí úplně otočilo, do 10 minut nebylo vidět ani na 10 metrů a tak jsme zalezli do boudy pod rozhlednou a do rána jsme tam přečkali...(ale teplejší spacák by se hodil) a jak to vypadalo všechno v obrázcích? Mrkněte a uvidíte. Kubovy fotky a moje fotky.
Byla jsem požádána přímo paní ředitelkou, abych do zkušebního provozu e-galerie vybrala několik desítek svých fotografií! Proč toho nevyužít - další zajímavá zkušenost, jak být vidět. No jo, jenže mám ve svém repertoáru nejrůznější druhy fotek a tak jsem se rozhodla pro nejčastěji fotografované téma a to pro PŘÍRODU. Fotky bylo nejprve důležité vybrat (max. 6O ks), poté trochu doostřit, zmenšit na požadovanou velikost, seřadit, osignovat svým jménem, vypálit na CD a odnést paní ředitelce. Zabralo mi to celé odpoledne a ještě k tomu jsem měla vytvořit svůj "rádoby" plakát, neboli titulní fotku. Pojala jsem to jednoduše, vybrala jsem fotku a v grafickém editoru jsem si pohrála s malou koláží.
Tak loňský Silvestr byl tráven tradičně? ve Zdoňově, nedaleko Adršpachu. Vydali jsme se tam až 30.12. v plné polní...auto bylo narvané až po střechu:o) klasicky...Každodenní vstávání bylo 
tak kolem půl jedenácté, takže jsme byli rádi, že po obědě někam vyrazíme. Prozkoumali jsme nejbližší okolí skal, dobyli jsme Adršpašský hrad, Křížový vrch, nenašli jsme v rokli "kancelář"... do toho jsme zvládli odlovit dvě cache...z toho jednu jsme hledali úplně mimo a našli jsme ji až na podruhé, ale měli jsme alespoň nezapomenutelné zážitky na skalách. Na silvestrovský večer nechyběl ovárek, ohňostroj a přípitek, novoroční čočkovka byla vynikající. Celkově se prodloužený víkend povedl, tak uvidíme co bude letos! Novému roku zdar!
Vloni to bylo o něco dříve...vyrazili 14 dní před Vánoci na lyžovačku do Itálie. Byli jsme 4, já, táta, Jana a Eliška. Celý týden se nám vyvedlo parádně počasí. Mrzlo až praštělo, sluníčko nám pralo do zad a fronty absolutně nulové! Co víc jsme si mohli přát? Já možná jen větší teplo v pokoji a celkově v apartmánu vůbec (abychom měli více tepla, zapínali jsme si na vyhřívání troubu...to kdyby paní majitelka věděla...:o). Internet byl celý týden taky k dosažení, jen se muselo chodit na druhou budovu, ale co by člověk pro to neudělal. Celou Sella Rondu jsme letos neobjeli, ale třeba se nám to podaří za rok znova. Na Marmoládě byly fascinující výhledy do všech směrů, čokoláda chutnala všude skoro stejně a italské Panettone jsem nemohla nepřivézt.
Rok se s rokem sešel a nadešel už dlouho očekávaný den, ten Štědrý. Příprav bylo tak akorát. Nejdříve jsme ráno jeli na mši na Hrubou Skálu, jako každý rok. Pak už mě čekali nejrůznější domácí věci...udělat šťouchané brambory k zelňačce, připravit štědrovečerní tabuli, ozdobit vánoční stromeček (letos jsem ho zdobila úplně poprvé), nachystat cukroví na mísy, postavit Betlém, trochu navést atmosféru svíčkami po bytě, vyluxovat...během dne jsem zvládla vše zdokumentovat, takže si v té vánoční pohodě můžete prohlédnout pár obrázků a zavzpomínat na ten Váš včerejší Štědrý den.
