čtvrtek 13. května 2010

Národní park Neusiedler See

Druhý květnový víkend jsem strávila na jihu u německy mluvících spoluobčanů, přesněji tedy v Rakousku v národním parku Neusiedler See. Vyrazili jsme s koly, Eliška na tyči, a Matyášek ve vozíku:), je tu neuvěřitelná spleť cyklostezek mířících i do nedalekého "kopcovitého" Maďarska.

Ubytování jsme měli v pěkném rodinném penzionku v městečku Apetlon ve dvou dvoulůžkových pokojích. Snídaně byla v ceně a každý den tzv. švédské stoly...co komu chutná, salámy, sýry, lupínky, jogurt, ovoce, kakao, čaj, džus. Ve čtvrtek jsme dorazili na místo a tak jsme hned nasedli na kola a prozkoumali jsme nejbližší okolí, najeli jsme celých 20 km. Dojeli jsme až k samotnému jezeru, kde docela foukalo a voda vypadala nevábně. Počasí bylo příjemné, tak akorát na kola. Večer jsme strávili u televize a celkem rychle jsme, po noční cestě autem a kolování, usnuli.

Ráno jsme se po vydatné snídani vypravili na druhý cyklovýlet a to severně od Apetlonu. Po levé straně jsme míjeli Zicksee, kousek od městečka St. Andrä, zde jsme se asi na 45 min zastavili, aby Janča nakojila Matyho a Eliška se mohla vyřádit na dětském hřišti (mimochodem veškerá hřiště mají suprově udělaná - děti tu musí u toho trochu přemýšlet). Pokračovali jsme dále, kde jsme po cestě míjeli spoustu vinic, lázně až jsme dorazili do městečka Podersdorf. Čas oběda byl dávno a tak jsme zavítali do kebábu, mňam byl vynikající a jako sladkou tečku jsme zakončili v cukrárně na zmrzce. Na molu jsme si dali odpoledního šlofíka a pak jsme pokračovali dále podél Neusiedler See. Po cestě nachází spousta pozorovatelen, kde můžete vylézt nahoru a v klidu si pozorovat místní zvěřenu - je to tu celkem rozšířená atrakce, Němci tahají všude velké dalekohledy a třeba hodinu, dvě v klidu pozorují. Posledním městečko, které jsme projížděli bylo Illmitz, takže nám už zbývalo jen pár kilometrů domů. Celkem tedy za pátek najeto 48 Km. Večer tradičně u telky, ale né u té makové:)


Je sobota a my vyrazili dříve než včera. Mířili jsme na trajekt, abychom se dostali i na druhou stranu jezera, jezdí do městečka Mőrbisch. Je to jen kousek od maďarských hranic. Cyklostezka nás provází po maďarské straně jezera, kde v městečku Balf ochutnáváme místní sirný pramen, fujtajbl:) Ve Fertőboz obědváme Perkelt a pokračujeme dále, stále nás čeká nějakých 16 km na Rakousko - Maďarské hranice. Cyklostezka je místy dost rozbitá, ale nic jiného nám nezbývá. V Apetlonu jsem kolem páté hodiny a máme najeto 59 km. Večer jedeme na zmrzku do Podersdorfu.

V neděli balíme kufry, snídáme a odjíždíme směrem Liberec. Prodloužený víkend utekl jako voda. Více fotek můžete najít tady.


4 komentáře:

Hanka řekl(a)...

jé, to ti teda závidím, muselo to být skvělý. a těch kilometrů! jste zkrátka sportovci :) o fotkách ani nemluvě - báječný!

Má to šťávu! řekl(a)...

Nj ty kilometry, bylo to jen po rovince, takže by se dalo najet i více:) Se tam člověk ani nezpotil:)

Hanka řekl(a)...

však to nevadí, i tak jste toho, soudě podle fotek, viděli spoustu. navíc na výlet s dvěma dětma nemůže být nic ideálnějšího. když si vzpomenu jak jsem dycky fňukala do kopce...

Eva řekl(a)...

Zní to fakt parádně a ten čáp je bezvadnej :)